Diagnostika a léčba jaterní encefalopatie.

Definice: Jaterní encefalopatie (JE) je soubor reverzibilních neuropsychických příznaků, které vznikají buď v souvislosti s jaterní cirhózou nebo při akutním jaterním selhání. Rozlišuje se manifestní JE (s klinickými projevy) a minimální JE (normální klinický nález, abnormální psychometrické či neurofyziologické vyšetření). Diagnostika: Diagnóza je klinická a laboratorní. Z pomocných vyšetření v běžné praxi postačí test spojování čísel. Léčba: Přítomnost jaterní encefalopatie by měla vést k úvaze o možnosti řešení základního onemocnění jaterní transplantací. Konzervativní léčba spočívá v: 1. odstranění vyvolávajících faktorů, 2. opatřeních ke snížení amoniaku v krvi – optimalizace příjmu bílkovin, podávání nestravitelných disacharidů (laktulóza, laktitol), sterilizace střevního obsahu antibiotiky (rifaximin, metronidazol), podávání ornitin-aspartátu, 3. ovlivnění změn v metabolizmu aminokyselin (podávání větvených aminokyselin – BCAA). Prognóza záleží na pokročilosti jaterního onemocnění, po transplantaci jater jsou klinické projevy JE většinou plně reverzibilní.